
Richard Bach, Leslie Parish-Bach
Jonathan Livingston Racek, Iluze, Most přes navždy, Jediný, Nikdo není daleko, Mimo sebe, Útěky z bezpečí, Příručka_mesiáše
Jonathan Livingston Racek
Můžete se podívat na ukázku zpracování anglického originálu pro veřejné vystoupení v roce 1992:
Přeložil Zdeněk Hron, 1984
Vydala Lyra Pragensis v knižním "minivydání", 1992
Přepsal Jakub Vrána, 1998
Tento překlad byl přednesen na pódiu Lyry Pragensis v roce 1992.
Jonathan Livingston Racek, Jonathan Livingston Seagull, bilingual edition, bilingvní vydání
brožovaná dvoujazyčná knížka CZ+EN, 148 Kč, nakladatelství Argo
Text na zadní straně knihy: Tento příběh je napsán pro ty, kdo jdou za hlasem svého srdce a vytvářejí si
pro tuto cestu svá vlastní pravidla...
pro ty, kterým pokaždé udělá radost, když můžou udělat něco dobrého, i kdyby to mělo být
pro ně samotné...
pro ty, kdo vědí, že život je ve skutečnosti mnohem bohatší, než by se při povrchním
pohledu mohlo zdát...
právě ti poletí s Jonathanem výš a rychleji, než si kdy mohli přát.
This is a story for people who follow their hearts and make their own rules...
people who get speciál pleasure out of doing somethíng well, even if only for themselves...
people who know theres more to this living than meets the eye: they'll be
right there with Jonathan, flying higher and faster than ever they dreamed.
Ukázka z knihy z dvojstrany 50-51:
Část druhá
Poslední argument byl závažný. Sullivan měl pravdu.
Nejdál vidí racek, který vzlétne nejvýš.
Jonathan tedy zůstal a učil nováčky.
Byli to samí bystří a dobří žáci. Jenomže se neodbytně vracela ta stará myšlenka: co když se na Zemi najde pár racků,
kteří se také dokážou učit? Kdyby k němu Ťiang přiletěl v den, kdy ho vyhnali z Hejna, mohl být dnes mnohem dál!
"Musím se vrátit, Sullivane," rozhodl se nakonec. "Tví žáci si vedou skvěle a sami ti dokážou
přivést další nováčky." Sullivan si povzdechl, ale neodporoval. "Bude se mi po tobě stýskat." To bylo vše, co řekl.
"Že se nestydíš!" vyčetl mu jonathan. "Jak můžeš něco takového říct! O co se dnes a denně
pokoušíme? jestli naše přátelství závisí na místě a čase, tak je sami v den, kdy prostor a čas překonáme, zničíme!
Jestliže ale překonáme prostor, zbude nám pouhé zde. Jestliže překonáme čas, zbude nám pouhé teď. Nemyslíš,
že bychom se přesto mohli párkrát setkat právě někde mezi tím zde a teď?"
Sullivan se musel usmát. "Ty jsi kus blázna. Jestli někdo dokáže rackům na Zemi otevřít
oči, aby viděli na vzdálenost tisíce mil, bude to jedině Jonathan Livingston Racek." Sullivan sklopil hlavu a
hleděl upřeně do písku. "Na shledanou, kamaráde."
"Na shledanou, Sullivane.ještě se uvidíme." A jonathan si vybavil velké hejno racků
na březích jiné doby a s jistotou zkušeného mozku věděl, že není pták z kostí a peří, ale dokonalá idea svobody
a letu, kterou neomezuje vůbec nic.
Part Two
The last point was the telling one, and Sullivan was right.
The gull sees farthest who flies highest.
Jonathan stayed and worked with the new birds coming in,
who were all very bright and quick with their lessons.
But the old feeling came back, and he couldn't help but think that there might be one or two gulls back
on Earth who would be able to learn, tec. How much more would he have known by now if Chiang had come to him
on the dar that he was Outcast!
"Sully, I must go back:" he said at last. "Your students are doing well. They can help you
bring the newcomers along." Sullivan sighed, but he did not argue. "I think I'll miss you, Jonathan," was all he said.
"Sully, for shame!" Jonathan said in reproach, "and don't be foolish! What are we trying
to practice every dar? If eur friendship depends on things like space and time, then when we finally overcome
space and time, we've destroyed eur own brotherhood! But overcome space, and all we have left is Here. Overcome
time, and all we have left is Now.
And in the middle of Here and Now, don't you think that we might see each other once or twice?"
Sullivan Seagull laughed in spíte of himself. "You crazy bird:' he said kindly.
"If anybody can show someone on the ground how to see a thousand miles, it will be Jonathan Livingston Seagull."
He looked at the sand."Good-bye,Jon, my friend."
"Good-bye, Sully. We'll meet again." And with that, Jonathan held in thought an image
of the great gull-flocks on the shore of another time, and he knew with practiced ease that he was not bone and
feather but a perfect idea of freedom and flight,limited by nothing at all.
Jonathan Livingston Racek
audiokniha namluvená na zvukovém CD, 199 Kč, nakladatelství Tympanum
1xCD, novela, 70 min, nezkráceno
Na zvukovém CD jsou tři stopy v délce
1. 25:18 minut
2. 22:29 minut
3. 23:04 minut
Celková délka: 70 minut
Čte: Saša Rašilov Režie: Aleš Vrzák Hudba: Marko Ivanovič
Text uvnitř obalu s CD:
Audiokniha se čte ušima. Do audioknihy se nezačtete, ale zaposloucháte. Její výhodou je,
že jí můžete poslouchat zatímco řídíte auto, procházíte se v parku nebo vaříte.
Audioknihy také uchovávají onu krásnou tradici ústně vyprávěných příběhů.
Takže příjemný poslech!
Racek Jonathan vidí smysl života jinde než jeho soukmenovci. Nestačí mu jenom žít ze dne na den pro kus ryby,
který odpadne z rybářské lodi. Snaží se naučit létat tak, jak to ještě nikdy žádný racek nesvedl.
V poetickém podobenství popisuje autor individuální odvahu postavit se za svůj ideál proti všem i za cenu vyhnanství.
Saša Rašilov (1972) se narodil v Praze na Zbraslavi v herecké rodině (otec kameraman, dědeček herec, herectví se věnují i sestra a bratr). Po absolvování pražské konzervatoře přešel na herectví na pražské DAMU (1990-94). Hrál v Divadle Na zábradlí, v Divadle v Řeznické, stal se stálým členem souboru Národního divadla (2002, Cyrano z Bergeracu, Lakomec, Král Jindřich IV, aj.) Ztvárnil také řadu filmových rolí, objevuje se v televizním seriálu Velmi křehké vztahy a má skvělé jméno i v oblasti dabingu.
Z anglického originálu Jonathan Livingstone Seagull, vydaného v roce 1970 nakladatelstvím Macmillan Publishers,
Přeložil: Zdeněk Hron
Zvuk, střih a rnastering: Ladislav Reich
Foto na obálce a design: Ondřej Fučík
Produkce Karlíka Pepík
Nahrálo vydavatelství TYMPANUM v Praze v říjnu 2007
TYMPANUM audioknihy (www.tympanum.cz)
V Hůrkách 2144, 158 00 Praha 5
Jak by vypadal mesiáš, kdyby se objevil v dnešních U.S.A.? Richard Bach s ním poskytuje vyhlídkové lety a tráví s ním
jeho rozhodující část života. V této knize jsou hluboké duchovní moudrosti, popisy mechanismů jemnohmotného světa.
Jak rozpouštět oblaka? Jak chodit po vodě? Co je cílem života tohoto mesiáše?
Ukázka ze stran 239-240:
Hluboký duchovní román o tom, co by stalo, kdyby se ohnul čas a prostor posunul a my se mohli potkat s těmi,
kterými budeme třeba za dvacet let, nebo s těmi, kterými jsme byli - od našeho mládí a dětství
až po "naplnění smyslu života" v tomto vermíru.
Ukázka z knihy ze stran 5-39:
Ukázka ze stran 51-52:
V neobyčejné knize se Richar Bach vrací ve svém nitru k klukovi, jímž byl ve svém dětství.
Ze začátku je to těžké setkání, pozvolna se však smiřuje s tím, jak si sám ublížil, když si
zavřel dveře ke svému dětství.
Na každé straně je jedna myšlenka, stránky jsou tištěny aby vypadaly jako staré a nejsou číslovány.
Jedná se o příručku mesiáše, uváděnou v knize Iluze.
Ukázky z několika stran:
"Jestliže nechcete být učiteli, měli byste z této planety odejít."
"Tvůrčí mysl dává do souvislosti, totéž dělá i bláznivá hlava. Tvůrčí mysl dává věci do souvislostí
nezvyklým způsobem, který svědčí o proniknutí do jejich podstaty."
"Nic v této knize nemusí být pravda."
Iluze
kniha, 217 Kč, 152 stran, nakladatelství Synergie
Tato kniha bude znamenat pro každého něco jiného: zábavný příběh o zázracích na mihotavém plátně
tohoto světa... znepokojující kniha o skutečnosti a zdání skutečného... zvláštní pohled na to,
jak by mnozí z nás mohli žít a jak někteří z nás žijí.
Most přes navždy
kniha, 245 Kč, 332 stran, nakladatelství Synergie
Ještě jsem nikdy srážku ve vzduchu neviděl. Z dálky to vypadalo jemné a tiché. Mohl by to být nový sport
vymyšlený znuděným pilotem, až na trosky letadla, padající dolů. Žádný pilot by nevymyslel sport, který by z legrace ničil letadla.
Rádio zachrastilo. "Vidí někdo z vás ty piloty?"
"Kladná odpověď. Mám je oba v dohledu."
"Jak jim je? Můžete mi říct, jestli jsou v pořádku?" "Jo. Oba jsou OK, aspoň to tak vypadá. Oba jsou
na zemi a mávají." "Díky Bohu!" "OK, chlapi, ať mi tam nahoře zůstanete naživu. Máme tam hodně letadel na malém prostoru..."
Čtyři z pilotů v těchto závodech jsou ženy, pomyslel jsem si. Jaké to asi je být ženou, létat tady nahoře a být nazývána "chlapem"?
Zčistajasna mi přeběhl mráz po zádech. Tohle jsem včera viděl! Jediná srážka, jakou jsem kdy viděl,
přišla den poté, co jsem ležel na podlaze karavanu a viděl ji v předstihu!
Ne, já to nepozoroval, já jsem to prožil, do mě narazili!
Mohl jsem to být já tam dole v poušti a nemusel jsem mít takové štěstí jako ti dva,
kteří teď nastupují do auta a jsou plni neuvěřitelných historek.
Kdyby mě včera večer Leslie opustila, byl bych unaven a sklíčen, místo abych byl před závodem
odpočatý a klidný, mohl jsem to být já.
Namířil jsem příď letadla dolů a můj tichý závodník se maximální rychlostí hnal ke hřebeni hor.
Když jsme měli kameny hodně blízko pod sebou, vletěli jsme do nového stoupáku a spirálovitě stoupali.
Ta vize, pomyslel jsem si, že by mě zachránila?
Z nějakého důvodu mě teď někdo chrání.
Když jsem se rozhodl pro lásku, zvolil jsem si tím život namísto smrti?
Jediný
kniha, 217 Kč, nakladatelství Synergie
Ukázka ze strany 31:
"Myslíte si, že můžete vyřešit všechny naše problémy jenom proto, že už je máte za sebou?
Znáte snad odpovědi na všechny otázky?" Proč se bránil? Přikročil jsem k okraji stolu a podíval se mu do očí.
"Známe jen některé odpovědi, ale pro tebe je důležité, že většina odpovědíje v ní
a ty znáš zase odpovědi na otázky, které má ona. Dohromady vás už nic nemůže zastavit!" "Zastavit před čím?"
zeptala se vzrušeně mladší Leslie pohlcená intenzitou mých pocitů. Začínala mít podezření, že by to vše nemusel být jen sen.
"Před prožitím vaší nejvyšší lásky," odpovídala jí má žena. "Společné naplňování smyslu
života je tak nádherné, že si to každý sám nedokážete ani představit!" Jak mohli odmítat tak jedinečnou příležitost,
jíž jsme jim nabízeli?
Jak často máme možnost popovídat si s někým, kdo ví, jakých chyb se dopustíme? Dostali příležitost,
po které všichni touží a většinou nikdo nedostane.
Má žena si přisedla na zem k Leslie, ke svému mladšímu dvojčeti. "Musíme vám v soukromí tohoto pokoje
říct, že díky všem vašim chybám se z každého z vás stala velice pozoruhodná osobnost. Zůstali jste věrni svému vnitřnímu smyslu
pro pravdu a své vnitřní etice i v těch nejtěžších situacích, když to bylo nebezpečné a lidé o vás říkali, že jste podivíni."
Nikdo není daleko
kniha, 187 Kč, 42 stran, nakladatelství Synergie
Rae! Díky za pozvání k oslavě
Tvých narozenin. Mezi naším a Vaším domovem leží tisíc mil, a tak se vydávám na
cestu jen proto, že pozdravit Rae, to je přece důvod! Už se nemohu dočkat, abych
u Tebe byl.
Začal jsem cestu v srdci kolibříka, kterého jsme spolu kdysi potkali. Byl
přátelský jako vždycky, ale když jsem mu pověděl, že malá Rae vyrostla a že jdu
s dárkem na oslavu jejích narozenin, zarazil se. Letěli jsme dál tiše a kolibřík
nakonec řekl: "Moc tomu, cos' říkal, nerozumím, ale že jdeš na oslavu
narozenin, tomu už nerozumím vůbec."
"Samozřejmě, že jdu na oslavu narozenin," řekl jsem. "Co je na tom divného?"
Kolibřík mlčel a když jsme dorazili k místu, kde bydlí sova, řekl: "Myslíš, že
vzdálenost může dělit přátele? Když chceš být s Rae, nejsi už vlastně s ní?"
"Malá Rae vyrostla a já jdu s dárkem na oslavu jejích narozenin," řekl jsem
sově. Bylo mi divné říkat jdu potom, o čem jsme mluvili s kolibříkem, ale
řekl jsem to, aby sova chápala, oč běží. I ona letěla dlouho tiše. Bylo to
přátelské ticho, ale když mě bezpečně donesla k místu, kde hnízdí orel, řekla:
"Moc tomu, cos' říkal, nerozumím, ale proč říkáš své přítelkyni malá,
tomu už nerozumím vůbec."
Pokračování na další straně.
Mimo sebe (objevení Saunders-Vixen)
kniha, 159 Kč, nakladatelství Argo
Pronesl to s takovou samozřejmostí, že jsem také dělal, že je to naprosto samozřejmé.
Souběžně s naším existuje jiný rozměr, ve kterém se stále ještě odehrává rok 1923.
V tomto rozměru existují hangáry a kanceláře, motocykly a automobily, lidé,
kteří si na živobytí vydělávají prací s letadly: navrhují je, staví je, uvádějí je do provozu, prodávají je
a starají se o ně. Nepochybně tam existují také statky a vesnice a města, přesto jediné, co jsem si dokázal
s jistotou představit, byla letecká společnost Saunders-Vixen a lidi, kteří v ní pracovali.
Byly tu však odlišnosti, které jsem chápal pouze s obtížemi. Tohle nebyl náš rok 1923.
Třeba ta ženská móda byla spíš tak z roku 1890 nežli z našich dvacátých let. A zase to, že věděli - a nedivili
se tomu - že žijí ve světě souběžném s naším světem, bylo podstatně rozvinutější než mé vlastní pocity
při takové představě.
Ustal jsem v zapisování. Cub je zpátky v hangáru, kapky deště bubnují na střechu, ještě
jednou jsem se z pohodlí své pohovky upřeně zahleděl do ohniště, z místa, ze kterého jsem se po celé hodiny nehnul.
Nemají žádné počítače, o tomjsem byl přesvědčen. Přesto však dveře, ve kterých se objevila,
byly označeny nápisem CAD, vyvedeným černým písmem na zvrásněném skle.
Zvláštní.
Bylo nutné s takovými návštěvami přestat. Pousmál jsem se. Leká se mého pohledu,
ještě než ví, že se na ni dívám.
V hlavě pořád slyším ona slova: "Není snadné nás najít, není to však nemožné."
Byli tam i jiní. Tolik lidí, že nám říkají klienti, a vůbec je nepřekvapí ani nevyděsí, když se objevíme
v jejich kanceláři.
Útěky z bezpečí / Dobrodružství duše
vázaná kniha, 198 Kč, 196 stran, nakladatelství Argo
Ukázka ze stran 26-27:
Co by se asi stalo, kdybych se tady, ve vzduchu, vysoko nad zemí, uvolnil a otevřel ty dveře,
které jsou mezi mnou a dítětem, jímž jsem byl? Je to tak dávno, co jsem na toho chlapce jen pomyslel!
Nebýt Shepherda a jeho prolhané knihy, nikdy bych si na Dickieho nevzpomněl.
Představil jsem si dveře vedoucí hluboko do mé minulosti, zvedl jsem těžkou
dřevěnou závoru a se skřípěním je otevřel. Za nimi tma a chlad - to je překvapení. Možná že spí.
"Dickie," zavolal jsem ve své mysli, "to jsem já, Richard. Chlapče, je to padesát let!
Nechceš mě pozdravit?" Čekal na mě ve tmě s namířeným plamenometem. Desetina vteřiny a místnost se rozzářila
ohněm a šarlatovým vztekem.
"VEN! VYPADNI ODSUD, KRUCINÁL, TY NEZODPOVĚDNEJ, SOBECKEJ, MIZERNEJ, TAK ZVANĚ DOSPĚLEJ
PREVÍTE, VE KTERÝHO, DOUFÁM, NIKDY NEVYROSTU! VYPADNI A UŽ SE NIKDY NEVRACEJ A NECH MĚ NA POKOJI!" Zalapal
jsem po dechu, hrůzou jsem se ve své přilbě otřásl, zabouchl jsem dveře, rychle se vzepřel v popruzích a vznesl
se nad stromy Tygří hory.
Uf! pomyslel jsem si. Copak proti mně moje nitro zbrojí? Očekával jsem, že mi ten malý
chlapec vběhne do náručí, ze tmy do světla, plný otázek, otevřený veškeré moudrosti, jakou mu můžu dát. Otevřel
jsem se novému nádhernému přátelství a on mě zatím, bez varování, skoro usmaží zaživa!
Tak takhle je to s tou naší láskou k dítěti v nás. Ještě štěstí, že ty dveře mají velký
a těžký zámek. Už nikdy se k tomu místu ani nepřiblížím, to tak, abych se znovu dotkl té časované bomby.
Když jsem přistál, ostatní paraglidisté se chystali na další start bez ohledu na vítr.
Taky dobře, pomyslel jsem si. Zabalil jsem křídlo, naložil ho do kufru auta, nastartoval a celou cestu domů jsem
přemýšlelo tom, co se stalo.
Když jsem dorazil, zamávala mi Leslie ze švestkového stromu, v ruce prořezávací nůžky, na zemi
pod ní poházené nepravidelné konečky větví.
"Ahoj, zlato," volala. "Zalítal sis? Užil sis to?" Moje manželka je láskyplná a nádherná
žena, milovaná bytost, kterou jsem našel až poté, co jsem už vzdal veškeré hledání. Kdyby alespoň pro jednou
byla právě taková, a ne tak naprosto nevyzpytatelná, tajemná a záhadná. Užil sis to? Jak jsem měl na tu otázku
odpovědět?
Příručka mesiáše rady pro vyspělou duši
kniha, 217 Kč, asi 200 stran, nakladatelství Synergie