Josef Staněk, Jana Brzobohatá, Antonín Červený, nakladatelství Agape, Láska muže a ženy z pohledu duševních a duchovních sil, Češi na prahu třetího tisíciletí, Duchovní vývoj lidstva, Falzifikace a fazifikátoři českých dějin Svatý Grál a energie života, Duchovní příčiny nemocí, Otevření duchovního oka, Člověk jako víceúrovňová bytost

Josef Staněk, Jana Brzobohatá, Antonín Červený

Otevření duchovního oka
Duchovní příčiny nemocí
Láska muže a ženy z pohledu duševních a duchovních sil

Svatý Grál a energie života (vyprodáno)
Člověk jako víceúrovňová bytost (vyprodáno)
Češi na prahu třetího tisíciletí (vyprodáno)
Duchovní vývoj lidstva (vyprodáno)
Falzifikace a fazifikátoři českých dějin (vyprodáno)

kniha Otevření duchovního oka Otevření duchovního oka
kniha za 130 Kč, 186 stran, 2. přepracované a rozšířené vydání, nakladatelství Agape 2001

    Pravda nevítězí.
    Pravda je.
    Vítězí člověk, který ji pozná a žije.

Ukázka ze stran 118-121:
   Kapitola 4. Schopnost člověka vnímat celou existující skutečnost
Je základním poznávacím axiomem, že každá existující skutečnost může být vnímána jen stejnou kvalitou. Hmota hmotnými přístroji, biologická energie biologickými receptory, duchovní energie duchem. Tohoto poznání dosáhly všechny filozofické a náboženské školy. Za poznávací soustavy východu uvádíme: Patandžáli, Jógasutra 1, 41. "Mysl přebírá vlastnost nazíraného předmětu jako průhledný krystal. Vidoucí, viděné a vidění se ztotožňují." V evangeliu Filipově Ježíš říká: "Je nemožné, aby někdo viděl něco z věčného, aniž by ho sám neobsahovaL" V synoptických evangeliích říká: "Kdo z Boha je, slyší můj hlas." Jinde: "Neházejte perly sviním!" Hmotnou skutečnost vnímá tedy člověk hmotnými orgány - smysly a vyhodnocuje hmotným nástrojem - mozkem (rozumem).
   Biologický a duševní (jemnohmotný) okruh existující skutečnosti může vnímat jen čidly své duše, vnitřními smysly. Jsou analogické hmotným smyslům, avšak za života těla nemohou být použity, protože jsou obaleny hmotou. Ta je clonou jejich funkcí.
   Situace se dá přirovnat k řidiči tanku, ktérý venkovní děje sleduje přes periskop a přístroje. Jestliže se přístroje poškodí či zničí, řidič se stává zajatcem, který se může jen dohadovat, co se venku děje.
   Jako člověk, který oslepne či ohluchne. Tak jako řidič tanku začne vnímat okolí dokonaleji, až jej opustí, tak i duše člověka začne vnímat svět daleko lépe, až se oddělí od těla. Tento jev popisují nejen lidé, kteří byli probuzení z klinické smrti, ale zejména ti, kteří v důsledku nějaké anomálie získali schopnost vymísťování z těla, neboli dovedou zčásti nebo úplně vysunout duši z těla. Tento jev je možné pozorovat i při použití některých drog, neboť tyto uvolňují spojení těla a duše. Vzniklé halucinace nejsou ničím jiným, než blouděním duše v astrálních rovinách. (V podsvětí.) Bez použití drog je vymísťování z těla či používání smyslů duše za života možné po náročných jogínských cvičeních. Občas se však stává, že se tato schopnost objeví i bez nich, po přežití klinické smrti či v důsledku úrazu. Objeví se schopnost, které se říká jasnovidnost. Méně známá je skutečnost, že jasnozřivost se vyskytuje u všech smyslů a dokonce mnohem častěji než jasnovidnost.
   Tak lze mluvit o jasnoslyšnosti, jasnohmatnosti, jasnočichosti a jasnochutnosti. Jasnohmatnost je nejrozšířenější a právě na této knize se o ní čtenáři mohou přesvědčit. Asi 50 % populace nad vyzařujícími obrázky a knihou samou ucítí pocit v ruce. (Viz níže.) Jasnočichnost pozoroval autor u některých léčitelů, kteří nemoc doslova vyčichají. Při styku s nemocným člověkem mají čichový vjem, typický vždy pro tu či onu nemoc. Jasnochutnost je základem smyslu pro správnou výživu těla. Zárodky schopnosti používat orgány duše za života má prakticky každý člověk a lidově se mu říká "šestý smysl".
   Při zkoušení jasnohmatnosti nad touto knížkou si čtenář může ověřit, že nejde o autosugesci. Provede to tak, že dá ruku asi 10 cm nad vyzařující automatické kresby autorů evangelií. Může cítit tři druhy vjemů. Nejčastější je teplo. Znamená, že dotyčný je v souladu s jejich duchem a je doplňován energií. Může se tak dít proto, že jeho srdeční čakra je činná, neboli má lásku. Druhý typ pocitu je mravenčení. To signalizuje, že srdeční čakra je sice v činnosti, ale kromě citů lásky je v ní zakotvena nenávist. Příváděná energie s ní "bojuje". Třetí druh pocitu v dlani je chlad nebo odtlačování. Ten říká pozorujícímu: Tvůj vnitřní stav je v rozporu s vibrací autora kresby. Právě různé typy vnímání vyzařujícího obrazu prokazují, že jde o jasnohmatnost a ne autosugesci či hypnózu na dálku.
   Kdyby se jednalo o autosugesci nebo hypnózu, cítili by ovlivnění totéž, přesněji řečeno to, co jim je k cítění předloženo. Ještě lépe je možné se přesvědčit o jasnohmatnosti tak, že se opačně vyzařující i symboly (vpředu uvedené), např. pravotočivý a levotočivý "hakenkrajc", namalují vedle sebe a dají do obálky tak, aby nebyly přes obálku rozeznatelné. Vnímavá osoba cítí nad pravotočivým teplo, nad levotočivým chlad. .
   Přijímání vjemů smysly duše za života má dva stupně. Nižším stupněm je vyciťování. Vyznačuje se pomalostí a neurčitostí. Tento stupeň jasnovidnosti může dosáhnout za života každý, kdo se snaží porozumět dějům kolem sebe, kdo se do dějů vciťuje. Tím trénuje smysly své duše a po smrti je ve velké výhodě. Kdo si naopak vsugerovává, že žádná duše a její orgány nejsou, umrtvuje je a po smrti těla je slepý a hluchý.
   Druhým stupněm jasnovidnosti je přímé vidění obrazů, skrytých dějů, které jsou příčinami hmotných událostí. Nejčastěji je tato schopnost využívána při léčitelské diagnostice nemocí. Příčina a průběh nemoci nejsou však "viděny" v hmotné rovině (patoanatomicky), ale v astrální rovině, a tyto nemusí být totožné. Tato skutečnost je zdrojem nejméně 20% odchylnosti lékařského a jasnovidného nálezu, přičemž oba pohledy mohou mít pravdu ve své úrovni. K jasnovidnosti je potřeba duchovnosti a skutečně vlastních neovlivněných názorů. Proto tuto schopnost mají většinou laici a samorosti, podivíni neovlivnění bláznovstvím rozumářské civilizace. Jejich opakem jsou lékaři, kteří jsou velmi náročným studiem přeměněni na rozumové komputery, odkázané na závazné postupy diagnostiky a léčby, které jsou konstruovány nikoliv na jednotlivce (mikro kosmos), ale na průměr. Kdo není průměrný, má smůlu. Budoucnost medicíny je ve spojení obou. To už ovšem nebude materialistická medicína.
   Zvláštním případem jsou lidé, kteří přímo jasnovidnost nemají, ale jsou napojeni na svého vůdčího ducha. Buď slyší hlas, nebo jsou jim ukazovány obrazy. Jinou variantou napojení je automatická kresba, kdy přenechávají vedení své ruky svému vůdčímu duchu nebo svému podvědomí. Takovéto vedení se ukáže na záznamu automatické kresby tak, že na čakru zobrazovaného člověka je napojena spirála jako symbol jiného zdroje, energetického centra. Z tohoto vedení přijímá zobrazovaný informace.
   Jasnovidnost a její stupeň nemají žádnou souvislost s duchovní kvalitou jednotlivce. Vyskytují se citlivci jak vysokých duchovních kvalit, tak i lidé vedení úpadkovým duchem. Ti dostávají informace v maličkostech správné, v zásadních věcech však matoucí.
   Jak pozná čtenář kvalitu vedení? Podle vyzařování osobností.
   Vysoké vedení mají lidé, v jejichž přítomnosti se čtenář dobře cítí, vyzařují lásku, pochopení a mají pokoru. Citlivci vedeni úpadkovým duchem vyzařují ego, nafukují se, touží po popularitě, hodnostech, mají nároky na komfort, spotřebu, jsou "tajemní" a pohodlní. (Viz výše obecné znaky satana.) Značně obtížné pro autora je popisování funkce a činnosti orgánu ducha - duchovního oka. Autorovi se jeví, jako by u ducha již nebyla diferenciace na jednotlivé smysly, jako by duch měl komplexní schopnost vnímání. Skutečnost je vnímána ve svých principech nezávisle na času a prostoru. Stejně je vnímána přítomnost vyzařování Božího, jehož výsledkem je absolutní vnitřní klid. (Podstata Ježíšova: "Pokoj vám!") Autorovi se jeví, jako by středem tohoto vnímání byl jemnocit čtvrté čakry - srdce. Může konstatovat, že tento jev se u něho objevil po návštěvě Izraele a Jeruzaléma. Od té doby pociťuje zvláštní, do té doby neznámý způsob vyciťování, který mu u čteného a slyšeného okamžitě vyjevuje podíl správnosti, zejména u věcí, týkajících se duchovnosti. Autorovi se jeví, že tuto schopnost posiluje i Abdrushinovo Poselství Grálu. Nejsou však schopní jej správně pochopit ti, kteří nemají v srdci zakotveného Ježíše. Autor připouští, že funkce jeho duchovního oka němusí být dokonalá, a prosí čtenáře, aby obsah knihy vzali jako podnět a námět k meditací a eventuálně jej ještě zlepšili.

kniha Duchovní příčiny nemocí Duchovní příčiny nemocí
kniha za 120 Kč, 158 stran, nakladatelství Agape

Ukázka strana 43-47:
    Kapitola 4. Sexualita, impotence, frigidita, ženské potíže, zbytnění prostaty.
Lidské tělo je chrámem duše. V duchovní dimenzi bylo stvořeno jako dokonalé, pohlavně nediferencované. Základním znakem hmotného stvoření je však polarita, štěpení jednoty na plus a mínus.
    Tato polarita je u člověka vyjádřena štěpením na muže a ženu. Každý duch v polarizovaném těle proto podvědomě vyciťuje svoji neúplnost a touží po doplnění. K tomuto doplnění dochází spojením čaker a polarit duševních nábojů (mužského a ženského) při pohlavním spojení orgasmem. Orgasmus je chvilkové spojení polarity, prožitek Jednoty stvořeného, tzn. vlastně prožitek Pravdy. Slast ze sexuálního spojení je tak připomínkou ráje. Podle stupně duchovního vývoje milujících se je dosahována hloubka zážitku Pravdy. Při milování se spojují čakry od spodu jako knoflíky při zapínání. Při spojení pouze dvou jde o sex na úrovni zvířat provázený jevem, označovaným sexuology jako první stupeň orgasmu (vybití pudu). Při spojení tří čaker dochází k tzv. druhému stupni orgasmu, domnělému pravému orgasmu ženy. Při spojemí čtyř a více čaker jde o třetí stupeň orgasmu, tzv. kosmický sex. Je doprovázen takovými prožitky jako zvukové a světelné zážitky, pocity vymístění z těla, jasnovidnými vhledy. Nejvyšší stupeň spojení je charakterizován viděním "žlutého světla" jako při kolemsmrtných zážitcích a je na úrovni osvícení. Zážitek mění duši a povahu v takovém směru, jak přesně popsala, kromě jiných, Atwaterová v knize "Světlo v duši". Takovéto splynutí muže a ženy je největším urychlením duchovního vývoje. Při sexuálním spojení dochází totiž k vzájemnému propojení podvědomí, přenosu vibrací z jednoho na druhého, a tím nevědomému vzájemnému ovlivnění. Proto je nebezpečené propojení více rozvinutého ducha se zatemněným duchem bez doprovodné lásky (jen erotické vybití). Při duchovní lásce dochází jen k přenosu kladných vibrací, neboť podvědomí se řídí vědomou snahou každého zamilovaného: jevit se lepším ve vztahu k milovanému. Protože se tak milenci vzájemně povahově ovlivňují, je dynamičtější vztah spíše mezi protiklady - odtud lidové přísloví o přitažlivosti protikladů. Sexuální láska na duchovním základě je most, po kterém přecházejí dobré vlastnosti z jednoho na druhého. Láska zjasňuje obal obou. Která dvojice vytvoří dokonalou lásku, ta již překročila práh ráje.
    Odkud se však vzal protiklad mezi východními náboženstvími, která erotickou lásku uznávají až zbožňují a křesťanstvím, které ji proklíná nebo nejvýše trpí? Příčinou je úpadek lásky. Náboženství, vzniklá dávno před křesťanstvím, se setkávala ještě s pravou láskou přírodních lidí, přirozenou, nezištnou, spontánní. Křesťanství při svém příchodu do Říma (i ve své vlasti v Izraeli), se zde setkalo se zvrhlým sexem obchodně nakupovaných žen, který je typickým doprovodem duchovního pádu každé civilizace. Odtud bylo vyvozeno pravidlo, že úpadek "mravů" předchází pád civilizace. Redukce erotické lásky na jednostrannou tělesnost, jako projev jejího úpadku, znamená spuštění mostu pro přechod špatných duchovních vibrací z jednoho na druhého a stává se tak pařeništěm špatných lidských vlastností!! To platilo v dobách Říma, to platí i dnes.
    Druhým královským darem lásky je automatické vzájemné léčení poruch rozvodů životní energie (meridiánů) v hmotném těle.
    Milenci jsou si vzájemně léčiteli. Dokonalý vztah vede ke zdraví a dlouhověkosti. Současná doba se vyznačuje rozpadem falešným duchovních hodnot. Vedlejším účinkem tohoto procesu je otřásání hodnot pravých. Příkladem je zřetelný rozpad vyhraněné mužskosti a ženskosti.
    Jeho následkem je zeslabování pohlavního dimorfizmu, zmenšování pohlavního náboje duše, což se opět projevuje jako oslabení a neschopnost plného pohlavního pudu. (Ten se pak musí mnohonásobně dráždit vším tím cirkusem kolem sexu). Nástup "unisexuality" vede k pádu plodnosti, schopnosti donosit a kojit dítě, k neschopnosti citově se napojit na dětskou duši a pomoci jí plnohodnotně citově vyzrát.
    Neúcta k mužské a ženské roli, to jest k mužskému a ženskému tělu, (ctěn je výkonný pracovník), vede k frigiditě a impotenci.
    Absence duchovní lásky k partnerovi při sexuální aktu má za následek poruchu proudění energií duše při styku a orgasmu čehož důsledkem jsou např. zbytnění prostaty, nemoci čípku dělohy. (Pocit koupení si nároku na sexuální rozkoše penězi nebo manželskou smlouvou). Více viz kniha autorů "Láska muže a ženy z pohledu duchovních a duševních sil".
    Léčení poruch plodnosti duchem:
   "Bože, jak je krásné být ženou. Dejž, ať pochopím plně Tvůj úmysl pti plnění ženské role. Cítím, jak v důsledku stálého se pfibližování Tvému vzoru do mne vstupuje dokonalé ženské vyzařování, jehož důsledkem je zkrášlování, zjemňování, ozdravování mého těla. Vyzařování duchovní krásy mé duše a těla mě automaticky přivádí ke stále hlubšímu prožitku tělesné lásky, přibližuje mě k vzoru Tebou danému.
    Hlavní duchovní příčiny: nepochopení sexuality a mateřství.
    Průměrný podíl příčin: 5% dědičná dispozice, 60% duchovní příčina, 10% vada výživy, 15% geopatogenní zóny a toxické vlivy, 10% nedostatek pohybu.
   Doprovodná léčba - poruchy cyklu.
   Byliny - kontryhel, vrbovka, řebříček, mochna husí.
   Strom - třešeň.
   Vůně - jasmín, pačuli, meduňka.
   Barvy - zlatě žlutá, oranžová, če~ená.
   Kameny - hematit, jaspis.

Láska muže a ženy z pohledu duševních a duchovních sil
kniha za 130 Kč, 127 stran, nakladatelství Agape

Ukázka ze strany 6:
1. Autorova cesta k poznání
    Na počátku byla neznalost a podcenění hodnoty lásky pro život.
    Důsledkem toho vznikl konzumní způsob života s jeho zákonitým vyústěním - osamělostí. Neštěstí z vlastního manželství se stupňovalo k ohni, který pálil a neuhasína1. Tísnivý kvílivý stav, z něhož není úniku bez další chyby.
    Vzhledem k mé víře jsem však v sobě nikdy nenechal zahnízdit v podvědomí pocit, že by svět byl špatný neboli Bůh nespravedlivý.
    Nikdy jsem v sobě neživil pocit, že by byl vinen někdo jiný než já sám.
    Tento přístup považuji za absolutní podmínku pňjetí daru poznání. Neboť poznání přichází jen ve stavu absolutní pokory!
    Ve stavu zoufalství jsem bloudil po lese a prosil nebeskou Matku, abych mohl prohlédnout příčiny vlastního neštěstí. A tehdy se to stalo. Na bleskový okamžik se jako by rozevřela opona a já jsem viděl sebe ve všech situacích najednou, od malička až do té chvíle, kdykoliv jsem jednal s jakoukoliv ženou. Co jsem cítil já a co cítila ona. A tu jsem poznal, že žena vnímá skutečnosti jinak než muž. Moje jednání bylo přes nejlepší úmysly špatné proto, že jsem považoval ženskou duši za shodnou s mužskou.
    Od toho okamžiku vyciťuji "vibrace" každé ženy, jaká je a co cítí.
    Od té doby vím, že na onom světě nikdo nic nemůže vysvětlovat slovy, předpisy, zákony a církevními ustanoveními. Každý stojí proti Pravdě takový, jaký je. A co neobstojí, pálí jako oheň, který neuhasíná. Stojí tam nejen se svými činy, ale i se svými pocity i myšlenkami.
    Říci nebo napsat Pravdu však není možné, neboť slova, z nichž se řeč skládá, jsou příliš hrubým stavebním kamenem. A tak je možné pouze se snažit pravdu vystihnout, tj. dát řeči nebo psanému slovu její "vibraci". Tato vibrace je ona síla, která otevřenému člověku na základě jeho vlastních životních zkušeností urychluje vývoj poznání Skutečnosti.
    Neboť přečtené není vlastní! A pak pozná, že v Pravdě (boží vůli) žije tehdy, když v životě myslí, cítí a jedná tak, aby v konfrontaci s Prapodstatou nepotřeboval slov k "vysvětlení". Neboť Tam slova nejsou!

Svatý Grál a energie života
kniha, VYPRODÁNO, (původní cena byla 120 Kč), nakladatelství Agape

Ukázka ze strany 44:
Pro nás je zajímavé, že Čechy po selhání německého národa označil Abdrushin v prosinci 1937 za nastupující centrum duchovního znovuobrození lidstva. Z této epizody vyvstávají nutně otázky:
    1. Že by Parsifal přece jen musel do hradu grálu dvakrát, vrátit se pro Excalibur?
    2. Že by domnělá nenáboženskost Čechů byla jen čekáním na něco vyššího, než je současná nabídka sekt a scholastiků?
    3. Že by v Česku narozený mimořádně silný duch, nalezitelný každým dobrým duchovním citlivcem (nyní dítě), byl znovu se vracející Parsifal?
    To nechť si odpoví každý čtenář sám. Podle stupně jeho duchovního vyciťování dostane se mu odpovědi.

kniha Člověk jako víceúrovňová bytost Člověk jako víceúrovňová bytost, jeho zdroje neviditelných energií a vlastní stín dvojníka v antiprostoru zachycené automatickou kresbou
VYPRODÁNO, kniha (původní cena 120 Kč), 180 stran, 2. rozšířené vydání, nakladatelství Agape 2003

Ukázka ze stran 63-64:
    ČAKRY - ENERGETICKÁ CENTRA A VIBRAČNÍ POLE JEMNOHMOTNÝCH TĚL ČLOVĚKA
Lidé materiálně myslící považují hmotný svět i své fyzické tělo za jedinou skutečnost, protože ji mohou vnímat svými fyzickými smysly a rozumem.
    Za hmotnou formou těla působí však i další formy energií, které mohou vidět lidé obdaření mimo smyslovým vnímáním. Ukazuje se, že bez systému těchto energií by nemohlo lidské tělo fungovat. Fyzikální zákon nám říká, že energie nemizí, ale pouze se transformují. Do tohoto systému energií je propojen člověk svými energetickými a jemnohmotnými těly, jejichž centra se nazývají čakry. Mezi čakrami existují propojení známá např. jako akupunktumí meridiány ap. Prazdrojem všech forem energií je univerzální životní síla, různě nazývaná podle kultur, ve kterých vznikla - prána, čchi, kosmická energie aj.
    Úloha a funkce čaker
    V lidském organismu je sedm hlavních čaker, nacházejících se podél vertikální osy těla. Jsou v neustálém otáčivém pohybu, což způsobuje, že vesmírná energie je vtahována do středu čaker, kde je zpracována, ovlivněna vlastními klady i nedostatky a pak vyzařována z těla do okolí. Směr otáčení energie se mění od čakry k čakře a dá se přitom rozpoznat i protichůdný princip otáčení u muže a ženy. Čakry slouží tedy nejen jako přijímače pro všechny typy energií a informací, které jsou mimo rozsah našich smyslů, ale také přímo vyzařují přeměněnou energii do svého okolí. A to kladně, či záporně, podle vibrací jednotlivých čaker. Množství, kvalita a úroveň energie, kterou člověk může přijímat z vesmírných, astrálních a přírodních zdrojů, je přímo úměmájeho kvalitám a možnostem dosaženým vývojem jeho těla, duše i ducha, tzn. typu vlastního vnitřního záření a vibrací, otevření nebo zablokování čaker ve všech sedmi tělech.
    Poznámka: U pojmenování těchto těl se různí autoři liší. Úloha a funkce jednotlivých těl je však u všech autorů shodná. V našich kresbách rozlišujeme tři základní úrovně: biologickou (fyzickou), duševní a duchovní.
    Je známa skutečnost, že existuje více úrovní, než jsou tyto tři základní, a i my se v některých z nich pří kreslení automatické kresby jemnohmotných těl pohybujeme - např. pří zachycení dosaženého stavu vývoje ducha v mezidobí mezi inkarnacemi. Pro vývoj na Zemi je však podstatné znát skutečnost, že člověk nemá pouze fyzické tělo a jeho hlavních sedm čaker, ale že příjem energie z vesmíru a Prapodstaty prochází k člověku skrze jeho další dosud známé dvě úrovně - tělo duše a tělo ducha.

Duchovní vývoj lidstva
kniha, VYPRODÁNO (původní cena 110 Kč), 120 stran, nakladatelství Agape

Ukázka ze stran 54-55:
Egyptská civilizace a stát
    Pohlédneme-li na zeměkouli v době vzniku egyptské civilizace (před 5,5 tisíci lety), vidíme na ní skupinky lidí, žijící zákony těla, rodiny, kmene. Dosah pohledu jejich duše je pouze k přírodním silám kolem nich, umožňující jim pouhé přežití těla a rodu. Zákonem lidských tlup je síla svalů. Jde o pravou dobu barbarskou, dobu vlády těla a svalů (viz graf na str. 44, 45 této knihy). V této době vznikla v deltě Nilu první historicky doložená správní jednotka - stát. Kdo byl iniciátorem jeho státotvorné a civilizační ideje, je zahaleno tajemstvím. Smaragdová deska a z ní odvozené tajné učení sdělovalo zasvěceným některé zákony a pravidla, jimiž se řídí stvoření. Tyto znalosti automaticky propůjčovaly zasvěceným kněžím a faraonům moc, umožňující jim vládnout většímu počtu lidí, než umožňovala "síla svalů" barbarských vládců.
    Hlubiny dávnověku nám vyjevují první zákon: "Poznání poskytuje sílu ke společenské moci!"
    Nejsilnějším se stává nikoliv již největší svalovec jako u barbarů, ale nejvíce vědoucí, a tou je ve starém Egyptě kasta kněží. Tato kasta kněží a zasvěcenců však deleguje Výkonnou moc na faraóna. To ona mu potvrzuje, že je pověřen bohy k vládnutí. Tato dualita moci výkonné a moci skutečné umožňuje skutečnému držiteli moci politiku neomylnosti. V případě, že dojde ke katastrofě nebo faraon selže nebo se dopustí prohřešku proti kněžím, je sesazen nebo zabit a označen a viníka.
    Je nastolen nový faraon z rozhodnutí bohů, který bude tentokrát určitě lépe vládnout. Stát se stabilizuje.
    Jedním z důvodů, proč stará egyptská říše trvala tak dlouho, je právě objev nutnosti neomylnosti vládce, potvrzující jeho "božskost".
    Atribut neomylnosti skutečného držitele moci je možné udržet jen v podmínkách oddělení moci zevní a skutečné.
    Jestliže říše egyptská vznikla proto, že se jejím zakladatelům na počátku v důsledku kontaktu s vyšší dimenzí dostalo do té doby na zemi neznámých vědomostí o skutečné podstatě života, o jeho záhrohní dimenzi (astrálu), o vesmíru a silách přírody, pak zanikla proto, že tento kontakt v důsledku pádu kněží ztratila.
    Po ztrátě kontaktu zbyl následovníkům již jen rituál, který tento kontakt s vyšší dimenzí jen imitoval!!! (Kontakt obnovil Mojžíš.)
    Ze znalostí dalšího dějinného vývoje tak můžeme abstrahovat další duchovní zákon:
    Kde rituál spojení s duchovní dimenzí imituje skutečné spojení držitele moci ve státě či civilizaci, následně je jen otázkou času kdy dojde k jejímu pádu. Ani utajení skutečného držitele moci tomu nemůže zabránit. (K zamyšlení: srovnej se současným stavem v západní civilizaci.)
    Čtenář si nutně musí položit otázku, proč ke ztrátě tohoto kontaktu došlo?! (Následek: stagnace a úpadek civilizace.) Podle zákona duchovní dimenze:
    Dostat můžeš až tehdv, až sám nejprve vydáš! Zákon příjmu a výdeje. Kněží poznatky dostali, ale utajili je před jinými!!! U dělali z nich zdroj své moci a výhod. Proč by jim duchovní dimenze měla poskytovat další! Aby se více zatížili? (Mojžíš se za cenu ohrožení svého života zastal neprávem trýzněného kmene, proto mu byl kontakt obnoven.) (Viz také z evangelií: Světlo se nestaví pod poklop! Jakou měrou měříte, takovou vám bude měřeno! Všichni lidé jsou pozváni ke spáse, tj. duchovnosti. Co vidíte v skrytu, hlásejte na střechách. Atd.)

Češi na prahu třetího tisíciletí
VYPRODÁNO, kniha, (původní cena 110 Kč), 106 stran, nakladatelství Agape

Ukázka ze stran 100-101:

    Doslov
Svého času proslul Miloš Zeman výrokem ve svém článku v Technickém magazínu: "Československo je jediná země na světě s nepředvídatelnou minulostí!" Tehdy jsem si myslel, že má bujnou fantazii. Dnes si myslím, že celá pravda je "fantastičtější", než si největší fantasta představuje!!!
    Celé lidstvo má nepředvídatelnou minulost, přítomnost i budoucnost!
    Je tomu tak nejméně ze dvou důvodů:

1. V dějinách světa a ve způsobu nazírání na svět není vůbec obsažen ženský princip vnímání reality. Patriarchálně vnímané dějiny se pak jeví jako sled rvaček nepříčetných ozbrojenců, vedených polonepříčetným vůdcem o zcela pofiderní moc. Kdo zmíněnou rvačku vyhrál, najal si "historiky", kteří vítězství popsali a zdůvodnili. Ještě jednostrannější je situace v rovině duchovního vnímání světa, to jest náboženství. Proto se scholastici mají na co těšit, protože v Janově Zjevení je, že "pata ženy rozdrtí hlavu draka", to jest lži.

2. Lidstvo ještě nedospělo k úrovni vnímání světa při mysteriích ve starém Řecku. Tam hry, znázorňující průběh nějakých dějin, probíhaly současně na třech jevištích. Prostřední jeviště znázorňovalo průběh děje tak, jak je vidět hmotnýma očima. Další jeviště ukazovalo, co se současně děje ve světě kladných duchů, třetí ve světě démonů. Tak autoři vyjadřovali toky neviditelných, jemných sil, které rozhodovaly průběh dějů ve viditelném světě. Občas ani tyto síly nemohly rozhodnout, a tehdy se přistupovalo k "Deus ex machina", kdy rozhodnutí provedla vyšší moc, člověku nepochopitelná.
Výklad dějů ve světě je v současnosti v moci rozumářů, scholastiků vědy, lidí bez rozvinutých mimosmyslových vnímání.

Falzifikace a fazifikátoři českých dějin
VYPRODÁNO kniha, (původní cena cena 130 Kč), 145 stran, nakladatelství Agape

Ukázka ze stran 63-66:
    Vhled osmý: Doba údajného "temna" byla dobou přípravy!
    Po bitvě na Bílé hoře se dopustil císař Ferdinand II. zbytečné chyby, když neposlechl rady svých dvou jezuitských zpovědníků: být velkorysý k poraženým podle staré římské zásady! (A to mají být jezuité úhavní nepřátelé Čechů!) Uposlechl naléhání krátkozraké dvorské kliky, která se těšila zejména na konfiskáty a rabuňk. Tato protičeská klika včele s Questenberkem (podrobně viz historik J.Pekař) mu radila přísný postup a odstranění kacířů jednou provždy. (Obdoba: "na věčné časy".) Svoji roli sehráli i čeští "katoličtí Hujeři", kteří využili příležitosti a mstili se poraženým protivníkům. Tak se stalo, že se původní protireformační sankce zčásti změnily v protičeské. Lidé s černou nitkou dobře cítili, že české pojetí křesťanství je stále ještě odlišné od katolického vyšším stupněm odciťování ducha evangelií, vyšším stupněm gnoze jako pravoslaví (stálý vliv Metodějova ducha Byzance) a silným důrazem na jednotu slova činů (Jan Hus), v rozlišování autority přírozené a formální. (Nadřazení ducha evangelií poslušnosti funkcionářům církve.) Tyto odlišnosti ducha české komunity od národních komunit ostatních (Masaryk: česká otázka v podstatě otázkou náboženskou) dráždily trvale zkostnatělé a formu uctívající scholastiky, takže ti rozhořčeně šíříli názor, že co Čech, to husita a kacíř!
    V důsledku skrytého působení této aliance lidí s černou nitkou byl hrot sankcí po třicetileté válce obrácen proti zbytku české elity, tj. proti šlechtě, inteligenci, kvalifikovaným měšťanům. Záměrem temných bylo nahradit elitu za scholasticky poslušnou a lid přetvořít na nemyslící nádeníky žádoucího typu. Tímto tlakem se do velké míry stalo, že český živel byl prakticky vypuzen z měst, škol a z funkcí v církvi.
    ČEŠI SE STALI VÝHRADNĚ ZEMĚDĚLSKÝM NÁRODEM, bez vlastní šlechty, inteligence a měšťanstva! Jediní v této části Evropy.
    JÁDREM NÁRODA SE V DOBĚ POBĚLOHORSKÉ STALI SEDLÁCI SAMOUCI - PÍSMÁCI!!!
    Na třista let byli Češi jako národní komunita odděleni od vývoje vědy, umění, řemesel, průmyslového vývoje a vytěsněni z vlivu ve městech.
    Kdo se chtěl v těchto oborech uplatnit, musel se více či méně poněmčit.
    Takové postavení národní komunity měly v Evropě jen národy, které jsou v současné době již zaniklé.
    Materialisté a evangelíci vykládají takovýto následek stavovské vzpoury jako dílo katolíků a Habsburků, což je výklad jen částečně správný. Skutečným pachatelem těchto protičeských bezpráví byly temné, odedávna v Rakousku působící protičeské kruhy, řízené duchem temnot. Ty působily prostřednictvím "svých lidí", proniklých do katolické církve a ke dvoru. Po pádu monarchie vytvořená celá mytologie třistaletého utrpení národa je opět jednostranná, vytvořená "zaměstnanci ducha temnot", tentokrát mezi Čechy.
    Jednostranným pohledem má odvrátit pozornost jádra českého národa od věcí duchovních k aspektům ekonomickým neboli materialistickým.
    Záměrně opomíjí některé aspekty této situace. Např. skutečnost, že v důsledku rychlejšího růstu venkovského obyvatelstva se národ po třicetileté válce rychle početně zrestauroval, a nebo to, že v důsledku relativního mocenského klidu se u nás mohla plně rozvinout tzv. barokní zbožnost.
    Tato situace měla i další důsledky pro utváření hlavních rysů naší národní povahy. Pokusme se je krátce zrekapitulovat, neb jsou součástí jeho "duše" dodnes. Co se vlastně vytlačením Čechů do zemědělství na 300 let stalo:
    1. Byli vtlačeni do přírody, která vyučuje přirozenosti, nasloucháni řádu přírody, tj. Stvořitele.
    2. Nemuseli se v takové míře jako měšťanstvo učit "móresům" neboli se přetvařovat.
    3. Sedlák si musel poradit se vším na základě samostatného myšlení, které se tím více rozvíjelo.
    4. Sedlák je na rozdíl od dělníka - nádeníka, úředníka či zaměstnaného inteligenta relativně svobodný, jeho myšlení není preformováno "žádoucími" názory.
    5. Sedlák si udržuje vitalitu a selský stav plodnost.
    6. Sedlák není náchylný k módním a nepřirozeným vlnám myšlení, umění a k ateizmu.
    7. Katolicizmus stabilizuje základní prvky duchovnosti, takže nucená rekatolizace umožnila lepší přežití duchovního vyciťování českého národa, než by tomu bylo za silně racionálních evangelíků.
    8. Katolický mariánský kult plně rezonoval s cítěním národa a upevňoval úctu k ženě a rodině jako součást duchovní atmosféry národa.
    9. Katolická podpora umění a stavitelství udržela soustavu gotických tvarových zářičů (kostelů), vytvářejících "ducha" země a místa, a rozmnožila je o barokní pojetí.
    10. Menší tlak "světovosti" uchovává specifičnost a charakter zvyků a charakterizující svéráznost. (Viz svérázné zvyky celého církevního roku.) Pro srovnání, jen židovský zvykový "svéráz" jim umožnil přežití jako národa. (Současní santaklauzovští modernizátoři rozpouštějí národ!)
    Tím byly během desetkrát čtyřiceti let (dodnes) zformovány vlastnosti, jimiž se česká národní komunita povahově poněkud odlišuje od komunit okolních. Z jinde nepozorovaných vlastností jsou to zejména:
    1. Vztah k přírodě, který je výrazně silnější než u okolních národů ve srovnatelných podmínkách. Nikde v okolí není tak rozvinuto trampování, chataření, chalupaření, chov zvířat (od psů po včely).
    2. Menší tendence k pózám, není-li Čech pod tlakem. (Ale také menší "vychování".)
    3. Větší míra spoléhání na vlastní um než na rozkazy.
    4. Nechuť k organizovanému "pochodování" a k unifonně.
    5. Nadřazování zdraví nad módu.
    6. Ideje bez praktických výsledků "na dřevo" jsou pro Čechy nepřitažlivé. Současný ateizmus je pouze zdánlivý a pramení z vysokých nároků na předkládané podání duchovnosti.
    7. Národ i bez informace ihned vycítí, oč jde. (Viz rok 1918,38,68,89 atd. (Pouze v r. 1948 se nechal z části obalamutit.)
    8. České ženy jsou realizované a přitom si plně ponechávají ženskost.
    9. Vyšší míra intuitivnosti než u národů okolních. (Viz zuřivost černých nad jevem, že "co Čech, to šaman nebo léčitel".)
    10. Obecná touha po útulném, domáckém, příjemném prostředí, tj. po astrálně kladně vyzařujícím okolí.
    Tyto všechny vlastnosti vyplynuly z porážky stavů na Bílé hoře a z jejích následků. Nyní je třeba si položit otázku, zda tyto důsledky jsou vlastně k prospěchu, či zda jsou českému národu ke škodě. Ke škodě jsou mu možná z hlediska uplatnění v technologické společnosti v současnosti. Důsledek historického vývoje se zde může jevit jako určité zaostání dovedností průmyslového typu a ve schopnostech disciplinovaného vytváření hospodářských celků. (Schopnost disciplinované koordinace.) Avšak pozor! Co jestli se tato civilizace zhroutí, protože se zatím evidentně vyvíjí nesprávným směrem? Jestliže ke katastrofickému zakončení dojde, pak se stane, že po civilizačním kolapsu jsou první posledními a poslední prvními, protože si podrželi nejvíce přirozenosti, adaptability a vztahu k přírodě. Nová civilizace musí být postavena právě na těchto hodnotách a vybavena poznáním duchovnosti na vyšší úróvni. A přijetí vyšší duchovnosti pravidelně brání stará ustrnulá břemena většinou nepochopených principů, tak typická pro duchovní život současných církví.
    Z tohoto hlediska, tedy hlediska reálného civilizačního kolapsu, se zdánlivé české "civilizační, domněle demokratické a proti církevnické " nedostatky mění v přednosti. Výše uvedené vlastnosti spolu se schopností improvizace vytváří možnost nejrychlejšího a nejduchovnějšího zotavení z možného zhroucení euroatlantické civilizace. Pak teprve plně vyjde najevo, že náhody třicetileté války nebyly náhodami a že údajná prohra nebyla prohrou!

Další ukázka je o T.G.M.

Poslední ukázka je o roku 1968 a následné normalizaci.